Alkohol (přesněji řečeno ethanol) je lidstvem nejužívanější drogou a také omamnou látkou, kterou si sami umíme vyrábět již nějaký ten pátek – začátek výroby alkoholických nápojů můžeme přičíst již našim předkům v době kamenné. Jedná se o látku z chemického hlediska velmi jednoduchou, ovšem svými účinky velice komplexně působící na leckteré orgány v těle a tím pádem i na lidské zdraví. Pár piv, či sklenka dobrého vína působí na psychiku jako anxiolytikum (tj. látka odbourávající úzkost), také vyvolají pocit uvolnění, dobré nálady a umějí odstranit mnohé sociální bariéry (není divu, neboť po značné dávce ethanolu se například i teoretický fyzik a dělník budou chovat obdobně).

Ovšem jeho dlouhodobé, opakované a nadměrné působení má na naše tělo, psychiku i umístění ve společnosti fatální vliv. Ne nadarmo Světová zdravotnická organizace hlásá, že podíl alkoholu na úmrtnosti v Evropě činí přes 13%. Požívání alkoholu negativně ovlivňuje funkci orgánů v těle – nejvíce jater, slinivky, srdce a nervové soustavy. Mimo to oslabuje imunitní systém, způsobuje výživové strádání i deficit vitaminů (nejvíce B1), a je prokázaným karcinogenem – tedy látkou mající schopnost nádorově transformovat buňky našeho těla. Při otravě alkoholem hrozí vážná porucha vědomí přecházející v kóma a smrt. Již na začátku bylo zmíněno, že se jedná o drogu, tedy látku, na kterou si velice snadno navykneme, až vzniká závislost – alkoholismus. Mezi rizikové konzumentyse řadí ti z nás, kteří denně vypijí více než 40g ethanolu, což se rovná přibližně 2 velkým pivům nebo sklenicím vína, či 3 panákům 40% tvrdého alkoholu. Vysloveně nebezpečná se bere konzumace více než 100g ethanolu za den.

Jak tedy reaguje naše tělo po vypití alkoholu a jak ho metabolizuje? Nejdříve se alkohol vstřebává v ústní dutině (proto kloktání slivovice na bolení v krku s následným sednutím za volant se rozhodně nedá doporučit, je-li Vám řidičský průkaz milý), dále se absorbuje v žaludku a dvanáctníku. Dostává se do krve, kde se dá sledovat jeho hladina v promile nabývající maxima přibližně 0,5 – 1 hod po požití. Pomocí krve je rychle distribuován mezi orgány v těle. Ethanol je toxický, proto se ho tělo snaží rychle zbavit. Děje se tak 3 cestami: odbourávání alkoholu v játrech, vylučování dechem a vylučování močí. Nejvýznamnější je odbourávání alkoholu v játrech, neboť tento orgán nám mimo jiné slouží jako univerzální detoxikační prostředek. V játrech se nám ethanol enzymem alkoholdehydrogenasou přemění na acetaldehyd, jehož přítomnost zaregistrujeme hned ráno bolestí hlavy, tedy vznikem nechvalně známé kocoviny. Ten se dále odbourá na kyselinu octovou. Jenže při nadměrném alkoholovém povyražení tento enzymový systém je zahlcen a nestíhá detoxikovat. Proto se musí uplatnit tzv. mikrosomální systém enzymu cytochrom P450, který ale odbourává např. i léky - proto zapíjení léků alkoholem znamená obrovské přetížení jater často znamenající jejich poškození. Dlouhodobé poškozování jater alkoholem vede k zánětlivým změnám v jaterním parenchymu přecházející po letech do vazivové přestavby (cirhózy) se snížením jaterních funkcí a rizikem vzniku karcinomu.

Zmírnění následků alkoholového povyražení lze jen do určité míry. Mezi následky můžeme zmínit dehydrataci, neboť ethanol snižuje vyplavování ADH (antidiuretického hormonu) a tak ledviny nejsou schopny dokonale zadržovat vodu, což vede k většímu močení a ztrátě tekutin. V první řadě je tedy třeba tyto ztráty nahradit dostatečným přísunem vody (neobohacené o alkohol!) nejen v oné kocovině, ale lépe již při samotné expozici v hospodě. Pokud si vzpomeneme na nepěkné důsledky ještě před nadměrným příjmem alkoholu, můžeme si pomoci např. měsíční kúrou detoxikace organismu. Nejlepší cestou jak se vyvarovat negativních vlivů tohoto toxinu na orgány v těle a na naší psychiku je však jeho příjem v rozumné míře. Třeba Setem detoxikace. Více na www.bodywraps.cz ⋆